Člověku se může v životě stát mnoho věcí... ale pro člověka, který si chce říkat umělec.. je nejdůležitější fantazie. Nevím čím to je.. a proč tomu tak je. Ale obávám se, že moje fantazie se snaží uniknout... někam na moře. V životě jsem si přála hodně.. aby mé barvité myšlenky šly pryč.. ale až když si jich začnu vážit tak uniknou? Kde to jsme?
Je tomu snad, protože mi někdo chybí? Proč, když zavřu oči vidím před sebou jen hnědou a modrou barvu. Je mou nutností oznámit.. že je asi na čase, změnit svůj pokoj. Nová barva tomu třeba nastolí nový rozměr... Třeba se z toho otřesu a posunu se dál. Třeba si dokážu říct, že je to už za námi a já můžu žít dál. Nemůžu přeci celý rok žít z myšlenek, jak jsem zažila nejkrásnější prázdniny a doufat a plánovat si něco, když nevím jestli je to vůbec reálné.
No comments:
Post a Comment